Máte hlad? Je to způsobeno hormonem ghrelinem, který vám každých pět až šest hodin během dne připomene, že potřebujete přijmout nějaké jídlo. Jeho hladina klesne v okamžiku po jídle a po pěti až šesti hodinách začne opět vysílat signály. Pokud jste snědli jídlo velmi bohaté na bílkoviny, hladina ghrelinu klesá rychleji a trvá déle, než se opět zvýší. To znamená, že pokud si dáte večeři bohatou na bílkoviny, budete mít pocit hladu znovu až brzy ráno, což je dobré pro dlouhodobé udržení postavy. Doporučení častěji zařazovat do večerních jídel ryby (hlavní zdroj bílkovin) proto není bezdůvodné. Také 14 až 16hodinový půst může přispět k posílení nebo obnovení tohoto uvolňovacího plánu – tento efekt se snaží dobře využít přerušovaný půst a Chronodieta.

Když jsme plní, vstupuje do hry další hormon: leptin. Ten potlačuje chuť k jídlu a dosahuje nejvyšších hladin mezi půlnocí a časnými ranními hodinami – další důvod, proč se v noci nebudíme s pocitem hladu. Pro plný účinek by poslední jídlo bohaté na bílkoviny mělo být nejlépe šest až osm hodin před půlnocí – další pravidlo, které jsme již zmínili u přerušovaného půstu a Chronodiety.

Dalším důležitým hormonem je kortizol, který podporuje metabolismus tuků a reguluje rovnováhu sacharidů. Hladina kortizolu je nejvyšší brzy ráno a nejnižší večer a přes noc. Chronodieta tento biologický rytmus zohledňuje: sacharidy jsou povoleny ráno, protože v tuto denní dobu kortizol zajišťuje, aby je naše tělo dokázalo správně zpracovat. Večer a přes noc už je to jiné! Sacharidy v těchto hodinách působí rušivě, protože způsobují inzulinové výkyvy, které narušují všechny naše přirozené rytmy.

Inzulín, hormon vycházející ze slinivky břišní, se uvolňuje třikrát denně: brzy ráno, uprostřed dne a večer – jinými slovy při třech hlavních jídlech. Inzulín zajišťuje, že to, co sníme v těchto denních dobách, se dostane do našich buněk jako energie a živiny. Pokud se produkuje příliš mnoho inzulinu (což se řídí typem jídla, které jíte), přebytek – jinými slovy energie, která není nasměrována do buněk – se ukládá jako tukové zásoby.

Nedávné poznatky také ukázaly, že ranní vrchol inzulínu má obzvláště pozitivní vliv na uvolňování v době oběda a večer. Pokud tento ranní spouštěč chybí, například pokud vynecháme snídani, pak ostatní jídla nebudou strávena tak dobře, jak by mohla být. Výsledek: energie obsažená v jídle se většinou promění v tukové zásoby.

Kromě tohoto denního rozvrhu uvolňování se inzulin uvolňuje i v mezidobí: kdykoli chroupeme údajně zdravou müsli tyčinku, kousek ovoce nebo malý kousek čokolády. Energie, kterou obsahují, se pak okamžitě ukládá jako tukové zásoby.