Produkce melatoninu a věk
Nejenže je moderní člověk jediným organismem, který se odchyluje od svého normálního rytmu a z noci si dělá den, ale také platí, že čím jsme starší, tím se množství noční produkce melatoninu snižuje. Z tohoto důvodu se noční signál zkracuje, což je změna, která se přenáší na celé tělo. Často se signál aktivuje až dlouho po půlnoci. Vylučování hormonu však ustává přesně za svítání. To má za následek, že starší lidé dostávají spánkový hormon po příliš krátkou dobu, takže je stále méně k dispozici. U starších šišinek již není dostatečná produkce melatoninu v noci možná, a to ani v případě, že se tělo nachází v úplné tmě. Epifýza je zásobována velkým množstvím cév, které s věkem vápenatí, podobně jako jiné oblasti těla. Kalcifikace může vést ke snížení produkce melatoninu a s tím spojené výrazné ztrátě spánku a narušení cirkadiánního rytmu.
Až do třetího měsíce života se melatonin téměř netvoří podle rytmu den/noc. Poté se noční hodnoty melatoninu v séru zvyšují, což vede k postupnému rozvoji cirkadiánního cyklu. Mezi prvním a třetím rokem života je dosaženo nejvyšší produkce melatoninu. Tyto vysoké hodnoty se udržují až do puberty, poté začnou klesat na průměrné hodnoty v dospělosti. Zdravý dospělý člověk má v noci hladinu melatoninu 8-10krát vyšší, na rozdíl od starších lidí, kde tato hodnota stoupá jen velmi pozdě a na krátkou dobu na dvojnásobek denní hladiny. Tento nízký rozdíl mezi dnem a nocí již nestačí ke správnému přenosu změny dne na noc ani k regulaci vnitřních hodin. Je možné, že právě to je příčinou častých stížností starších lidí na poruchy spánku a s nimi související nemoci.
Nedostatek melatoninu se projevuje také narušením rytmu hormonálních systémů, které jsou na něj navázány. Časné snížení produkce melatoninu může být faktorem časného nástupu menopauzy, protože vede také ke snížení pohlavních hormonů. Melatonin je také nezbytný pro tvorbu růstového hormonu HGH, nazývaného také „hormon vitality“, protože při nedostatku melatoninu se jeho produkce zpomaluje. Nedostatečné množství melatoninu ovlivňuje také játra, což způsobuje neefektivní programování na noc. To může vést k inzulínové rezistenci, která může nakonec vést k cukrovce. Navíc nutkání na močení zůstává v noci stejné jako ve dne, pokud v důsledku nedostatku melatoninu chybí specifický antihormon (ADH).
Nedostatek melatoninu má také významný dopad na mozek. Všechny noční reparační mechanismy jsou sníženy. Ukládání informací do dlouhodobé paměti, ke kterému dochází v noci, již není podporováno. To zvyšuje náchylnost k časnému nástupu demence a neurodegenerativních procesů.
Odborný britský časopis Journal of Ophthalmology nedávno zveřejnil alarmující souvislost mezi stárnutím očí a produkcí melatoninu. Měření ukazují, že po 45. roce věku se do vnitřního oka dostává méně slunečních paprsků. To má za následek mírné zežloutnutí oční čočky a zúžení zornice. Z tohoto důvodu se k důležitým buňkám sítnice, které měří rytmus den/noc, aby regulovaly naše vnitřní hodiny, dostává méně světelných částic. Studie ukazují, že změny ve stárnoucím oku mohou vést k řadě typických očních onemocnění, jejichž příčina se nenachází v samotném oku. Důsledkem zhoršení schopnosti oka jsou kognitivní nedostatky (zejména paměťové schopnosti), nespavost, deprese a zpožděné reakce. Vzhledem k těmto skutečnostem se postuluje souvislost mezi očními změnami a narušenou produkcí melatoninu. Naše vnitřní hodiny reagují na změny mezi světlem a tmou a řídí náš denní rytmus. Dávají každému orgánu impuls pro jeho denní a noční funkce. Mozek například ukládá informace získané během dne do dlouhodobé paměti, nebo je zcela vymaže. Tyto zážehové signály jsou často přenášeny prostřednictvím mateřského hormonu chronobiologie: melatoninu. Starší lidé mají k dispozici pouze zlomek potřebné hladiny hormonu, což má následně vliv na koncentraci dalších neurotransmiterů. To vede nejen k rozsáhlým problémům se spánkem po celou noc, ale také ke zhoršení vlastní denní činnosti nejdůležitějších orgánů, například jater nebo nervů, v průběhu 24hodinového dne.
