Mladí lidé, kteří spí déle a chodí spát dříve než jejich vrstevníci, mají lepší mozkové funkce a dosahují lepších výsledků v kognitivních testech. To zjistili vědci z Velké Británie a Číny. Studie mladých lidí v USA však také ukázala, že i ti, kteří mají lepší spánkové návyky, nemají doporučené množství spánku pro svou věkovou skupinu.

Jak spánkové návyky v dospívání ovlivňují funkci mozku

Spánek hraje důležitou roli v tom, jak naše tělo funguje. Předpokládá se, že během spánku dochází k odstraňování toxinů, které se nahromadily v našem mozku, a k posilování a vyčištění spojů v mozku, což zlepšuje paměť, schopnost učení a schopnost řešit problémy. Bylo také prokázáno, že spánek posiluje náš imunitní systém a zlepšuje naše duševní zdraví. Během puberty se naše spánkové návyky mění. Máme tendenci chodit spát později a spát méně, což ovlivňuje naše vnitřní hodiny. To vše se shoduje s obdobím rychlého rozvoje našich mozkových funkcí a kognitivních schopností. Americká akademie spánkové medicíny uvádí, že ideální doba spánku v tomto období je osm až deset hodin.

Profesorka Barbara Sahakianová z katedry psychiatrie na Cambridgeské univerzitě uvedla: „Pravidelný kvalitní spánek je důležitý pro naše správné fungování. O spánku v dospělosti a ve stáří toho víme hodně, ale překvapivě málo o spánku v období dospívání, přestože se jedná o klíčovou fázi našeho vývoje. Jak dlouho například mladí lidé spí a jak to ovlivňuje funkci jejich mozku a kognitivní výkonnost?“

Studie, které se zabývají tím, kolik spánku dospívající lidé mají, jsou obvykle založeny na údajích, které sami uvádějí, což může být nepřesné. Aby to tým vedený výzkumníky z Fudan University v Šanghaji a University of Cambridge obešel, použil údaje ze studie ABCD (Adolescent Brain Cognitive Development), největší dlouhodobé studie vývoje mozku a zdraví dětí ve Spojených státech. V rámci studie ABCD bylo více než 3 200 dospívajících ve věku 11 až 12 let vybaveno náramky FitBit, aby vědci mohli shromažďovat objektivní údaje o jejich spánkových návycích a porovnávat je se skeny mozku a výsledky kognitivních testů. Tým ověřil svá zjištění u dalších dvou skupin ve věku 13 až 14 let, kterých se celkem zúčastnilo přibližně 1 190 osob. Výsledky byly dnes zveřejněny v časopise Cell Reports.

Dlouho spící lidé měli největší objem mozku a nejlepší mozkové funkce

Tým zjistil, že dospívající lze zhruba rozdělit do tří skupin: Skupina 1, která tvořila asi 39 % účastníků, spala v průměru (průměrně) 7 hodin a 10 minut. Tito účastníci měli tendenci chodit spát nejpozději a usínat nejdříve. Skupina 2, která tvořila 24 % účastníků, spala v průměru 7 hodin a 21 minut. Měli průměrné výsledky všech spánkových charakteristik. Skupina 3, kterou tvořilo 37 % účastníků, spala v průměru 7 hodin a 25 minut. Tito účastníci měli tendenci chodit spát nejdříve, usínali nejrychleji a během spánku měli nižší srdeční frekvenci.

Přestože vědci nezjistili mezi skupinami žádné významné rozdíly ve studijních výsledcích, skupina 3 dosahovala lepších výsledků než skupina 2 v kognitivních testech, které zkoumaly aspekty, jako je slovní zásoba, čtení, řešení problémů a soustředění, a ta zase dosahovala lepších výsledků než skupina 1. Skupina 3 měla také největší objem mozku a nejlepší mozkové funkce, zatímco skupina 1 měla nejmenší objem a nejhorší mozkové funkce. Profesor Sahakian uvedl: „Skupina 1 a skupina 2 jsou na tom nejlépe: „Ačkoli rozdíly v délce spánku mezi skupinami byly relativně malé – mezi nejlepšími a nejhoršími spáči bylo jen něco málo přes čtvrt hodiny, přesto jsme byli schopni identifikovat rozdíly ve struktuře a aktivitě mozku a také ve výkonu úkolů. To poukazuje na důležitost kvalitního spánku v této důležité fázi života.“

Nižší srdeční frekvence

Vedoucí autor Dr. Qing Ma z Fudanské univerzity řekl: „Ačkoli naše studie nemůže poskytnout jednoznačnou odpověď na otázku, zda mladí lidé mají lepší mozkové funkce a dosahují lepších výsledků v testech , protože lépe spí, existuje řada studií, které tento předpoklad podporují. Výzkum například ukázal, že spánek má pozitivní vliv na paměť, zejména na její konsolidaci, která je důležitá pro učení.“

Vědci také zkoumali srdeční frekvenci účastníků a zjistili, že skupina 3 měla nejnižší srdeční frekvenci ve všech fázích spánku a skupina 1 měla nejvyšší srdeční frekvenci. Nižší tepová frekvence je obecně známkou lepšího zdravotního stavu, zatímco vyšší tepová frekvence je často spojována se špatnou kvalitou spánku, jako je neklidný spánek, časté probouzení a nadměrná denní ospalost. Vzhledem k tomu, že studie ABCD je longitudinální studií, tj. studií, která sleduje své účastníky po delší dobu, mohl tým prokázat, že rozdíly ve spánkovém režimu, struktuře a funkci mozku a kognitivní výkonnosti měly tendenci být přítomny dva roky před a dva roky po zkoumaném snímku.