Dostatek spánku může mít na délku života větší vliv, než si mnoho lidí uvědomuje. Nové výzkumy Oregon Health & Science University naznačují, že pravidelný nedostatek spánku souvisí s kratší délkou života. Výsledky byly publikovány v odborném časopise SLEEP Advances.

Celostátní data ukazují vzorce v celých Spojených státech

Aby dospěli ke svým závěrům, vědci analyzovali rozsáhlou národní databázi a zkoumali vzorce průzkumů týkající se délky života v různých okresech Spojených států. Porovnávali údaje o délce života na úrovni okresů s podrobnými údaji z průzkumů, které mezi lety 2019 a 2025 shromáždila Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention).

Když vědci zkoumali faktory životního stylu související s délkou života lidí, výrazně vynikl spánek. Jeho souvislost s délkou života byla silnější než souvislost s výživou, fyzickou aktivitou nebo sociální izolací. Jediným faktorem, který měl větší vliv, bylo kouření.

„Nečekal jsem, že bude tak silně korelovat s délkou života,“ řekl hlavní autor Andrew McHill, Ph.D., mimořádný profesor na OHSU School of Nursing, OHSU School of Medicine a Oregon Institute of Occupational Health Sciences na OHSU. „Vždy jsme si mysleli, že spánek je důležitý, ale tento výzkum to opravdu podtrhuje: lidé by se měli opravdu snažit spát sedm až devět hodin, pokud je to vůbec možné.“

Vědci překvapeni významem výsledků

Velkou část práce provedli doktorandi z Laboratoře spánku, chronobiologie a zdraví OHSU School of Nursing. Ačkoli vědci již dlouho vědí, že dostatek spánku podporuje celkové zdraví, autoři byli přesto překvapeni, jak úzce souvisí délka spánku s délkou života. V analýze byl nedostatečný spánek jako prediktor délky života důležitější než strava a cvičení.

„Je to intuitivní a dává to smysl, ale přesto bylo působivé vidět to tak jasně ve všech těchto modelech,“ řekl McHill. „Jsem fyziolog spánku a chápu zdravotní výhody spánku, ale síla souvislosti mezi dostatečným spánkem a délkou života byla pro mě pozoruhodná.“

Dřívější studie spojovaly špatný spánek se zvýšeným rizikem úmrtí, ale tato studie je první, která ukazuje roční souvislosti mezi spánkem a délkou života ve všech státech USA. Pro své modely použili vědci definici CDC pro dostatečný spánek, tj. minimálně sedm hodin za noc, což odpovídá doporučením Americké akademie spánkové medicíny a Společnosti pro výzkum spánku. Téměř ve všech státech a v každém analyzovaném roce data ukázala jasnou souvislost mezi délkou spánku a délkou života.

Proč může spánek ovlivnit délku života

Studie nezkoumala biologické důvody tohoto vztahu. McHill však poukázal na to, že spánek hraje klíčovou roli pro zdraví srdce, imunitní funkce a výkon mozku. Během spánku se tělo nachází v důležitém regeneračním režimu. Krevní tlak a srdeční frekvence klesají, což odlehčuje kardiovaskulárnímu systému. Chronický nedostatek spánku je naopak spojován s vysokým krevním tlakem, infarktem, mrtvicí a arteriosklerózou. Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění patří mezi nejčastější příčiny úmrtí na celém světě, může trvale špatná kvalita spánku výrazně zvýšit riziko úmrtí.

Také imunitní systém je silně závislý na spánku. Během nočního odpočinku se aktivují imunitní buňky a regulují se protizánětlivé procesy. Kdo pravidelně spí málo, je náchylnější k infekcím a často vykazuje zvýšenou náchylnost k zánětům v těle. Chronické záněty jsou zase považovány za rizikový faktor pro řadu onemocnění, jako je cukrovka, rakovina nebo srdeční onemocnění. Spánek tak významně přispívá k udržení odolnosti a zdraví těla.

Kromě toho hraje spánek rozhodující roli pro funkci mozku. Ve fázích hlubokého spánku se aktivuje takzvaný glymfatický systém, který odstraňuje metabolické odpadní látky z mozku. Tento čistící proces je důležitý pro zabránění hromadění škodlivých bílkovin, které jsou spojeny s neurodegenerativními onemocněními. Spánek navíc podporuje tvorbu paměti, emoční stabilitu a schopnost soustředění. Naopak dlouhodobý nedostatek spánku zvyšuje riziko deprese a možná i demence.

V neposlední řadě spánek ovlivňuje metabolismus a hormonální rovnováhu. Nedostatek spánku mění regulaci hormonů, jako je leptin a ghrelin, které řídí pocit hladu a sytosti, a také kortizol, který je známý jako stresový hormon. Důsledkem může být zvýšená chuť k jídlu, přibývání na váze a zvýšené riziko cukrovky typu 2. I tyto faktory mají dlouhodobý vliv na délku života.

Celkově je zřejmé, že spánek ovlivňuje téměř všechny základní biologické procesy v těle. Je tedy stejně důležitý jako vyvážená strava nebo pravidelná fyzická aktivita. Dobrý a pravidelný noční spánek nejen zlepšuje každodenní pohodu, ale může také významně přispět k delšímu zdravému životu. Podle Hilla tento výzkum ukazuje, že spánku musíme věnovat alespoň stejnou prioritu jako stravě nebo fyzické aktivitě. Někdy považujeme spánek za něco, co můžeme odložit a možná přesunout na později nebo na víkend. Dobrý noční spánek zlepšuje nejen naše pohodlí, ale také naši délku života.