Odborníci na spánek nedoporučují používat tlačítko odložení po zazvonění budíku. Studie vedená vědci z Mass General Brigham však ukazuje, že tato praxe je velmi rozšířená: více než 50 % zaznamenaných spánkových fází končí budíkem snooze a lidé stráví podřimováním v průměru 11 minut. Na základě údajů z aplikace pro analýzu spánku Sleep Cycle analyzovali vědci údaje o spánku více než 21 000 lidí z celého světa. V téměř 56 % ze 3 milionů zkoumaných nocí bylo stisknuto tlačítko snooze. Přibližně 45 % účastníků studie stisklo tlačítko Snooze ve více než 80 % rán. Tito intenzivní uživatelé spali v průměru o 20 minut déle za den. Výsledky byly zveřejněny v časopise Scientific Reports.

Funkce Snooze přerušuje důležité fáze spánku

„Mnoho z nás ráno stiskne tlačítko snooze v naději, že se trochu více vyspí, ale tomuto rozšířenému jevu se dosud ve výzkumu spánku věnovalo jen málo pozornosti. Na celosvětovém vzorku jsme zjistili, že více než polovina všech fází spánku končí budíkem snooze a uživatelé stráví každé ráno před probuzením v průměru 11 minut mezi budíky snooze,“ uvedla hlavní autorka Rebecca Robbinsová, PhD, z oddělení poruch spánku a cirkadiánních funkcí v nemocnici Brigham and Women’s Hospital, která je zakládajícím členem zdravotnického systému Mass General Brigham. Závislost na podřimování se lišila v závislosti na dni v týdnu, přičemž budíky snooze byly častěji používány v typické pracovní dny (od pondělí do pátku) a nejméně často v sobotu a v neděli ráno. Používání budíku Snooze bylo nižší u osob, které spaly pět hodin nebo méně.

Podle výzkumníků to může být způsobeno tím, že lidé s krátkým spánkem si zkracují spánek kvůli svým pracovním povinnostem, protože musí vstávat a začínat den, takže jim zbývá málo času na podřimování. Lidé, kteří funkci snooze používali často (tj. ve více než 80 % zkoumaných rán), strávili mezi cykly snooze v průměru 20 minut. Lidé, kteří funkci snooze používali často, měli také nepravidelnější spánkové návyky než ostatní skupiny uživatelů. Funkce snooze byla nejčastěji používána v USA, Švédsku a Německu, zatímco v Japonsku a Austrálii byla používána nejméně často. „Bohužel budík snooze narušuje některé z nejdůležitějších fází spánku,“ řekl Robbins. Hodiny těsně před probuzením jsou bohaté na spánek REM. Stisknutí tlačítka snooze přeruší tyto důležité fáze spánku a obvykle vede pouze k lehkému spánku mezi budíky snooze. Podle odborníků je nejlepším přístupem k optimalizaci spánku a výkonnosti následujícího dne nastavit budík co nejpozději a pak se držet vstávání, když zazvoní první budík.

Pozitivní účinek tlačítka Snooze

Ne všichni výzkumníci však tento názor sdílejí, což může být dobrá zpráva pro ty, kteří rádi mačkají tlačítko Snooze. Předchozí výzkumy zjistily, že dřímání nemá žádné negativní účinky a při pravidelném používání může skutečně podpořit proces probouzení. Výzkumníci ze Stockholmské univerzity zkoumali, jak běžné je podřimování a jaké účinky má toto chování na spánek, únavu, náladu a kognitivní schopnosti. Nezjistili žádné negativní účinky podřimování na uvolňování kortizolu, ranní únavu, náladu ani kvalitu spánku během noci.

Přestože byl spánek účastníků během půlhodiny, kdy podřimovali, narušen, většina z nich se i tak vyspala poměrně dlouho – více než 20 minut. To znamená, že jejich celková délka spánku nebyla téměř nijak ovlivněna. Kromě toho se při podmínce dřímání nikdo neprobudil z hlubokého spánku a dřímající si bezprostředně po probuzení vedli o něco lépe v kognitivních testech. Zároveň nebyl zjištěn žádný zřetelný vliv podřimování na náladu, ospalost nebo hladinu kortizolu ve slinách.