Přirozené zabíječské buňky fungují jako tým rychlé reakce imunitního systému, ale stres způsobený úzkostí a nespavostí může jejich počet snížit, aniž by si toho někdo všiml. Jedna studie zjistila, že oba stavy jsou spojeny s výrazně nižším počtem NK buněk – zejména cirkulujících typů, které jsou zodpovědné za ničení infikovaných nebo abnormálních buněk. S rostoucí intenzitou úzkosti se počet NK buněk ještě více snižoval, což naznačuje oslabení imunitní obrany související se stresem.

Přirozené zabíječské buňky a jejich úloha

Stres a nespavost jsou v dnešní společnosti rozšířené problémy, které spolu úzce souvisejí a mohou mít významný dopad na fyzické i duševní zdraví. Nejnovější výzkumy ukazují, že stres a nespavost mohou nenápadně zničit jeden z nejdůležitějších obranných mechanismů imunitního systému.

Přirozené zabíječské buňky (NK buňky) hrají v imunitním systému důležitou roli. Pomáhají v boji proti infekcím tím, že napadají napadající mikroby, cizorodé látky a poškozené nebo infikované buňky v raném stadiu, a tím omezují jejich šíření. Je o nich známo, že rozpoznávají a ničí buňky, které jsou infikované nebo podezřelé z nádorového bujení. Na rozdíl od T buněk, které vyvíjejí specifickou imunitní odpověď na určité antigeny, NK buňky působí nespecificky a rozpoznávají různé cílové buňky, které jsou považovány za „abnormální“.

NK buňky mohou přímo ničit infikované buňky uvolňováním cytotoxinů, které cílové buňky ničí. Mají také schopnost rozpoznat buňky, které mají na svém povrchu sníženou expresi molekul MHC I. třídy (hlavní histokompatibilní komplex). Mnoho virových infekcí a nádorových buněk má tendenci tyto molekuly MHC I redukovat, což buňkám NK signalizuje, že by tyto buňky měly být napadeny.

Dalším zajímavým aspektem NK buněk je jejich schopnost produkovat cytokiny, jako je interferon-gama, které mohou vyvolat zánětlivou reakci a zvýšit aktivitu ostatních imunitních buněk. NK buňky migrují krevním řečištěm (cirkulují) nebo zůstávají v určitých tkáních a orgánech. Pokud se počet NK buněk příliš sníží, imunitní systém již nemůže správně fungovat, což zvyšuje riziko onemocnění.

Úzkostné poruchy a nespavost narušují zdravou imunitní aktivitu. Protože tyto stavy jsou stále častější, zkoumali vědci v Saúdské Arábii, jak souvisejí s hladinou NK buněk u mladých studentek. Jejich zjištění byla publikována v časopise Frontiers in Immunology. „Zjistili jsme, že u studentek s příznaky nespavosti se snížil počet a procento celkových NK buněk a jejich subpopulací,“ uvedl první autor studie Dr. Renad Alhamawi, odborný asistent imunologie a imunoterapie na univerzitě Taibah. „Studenti s příznaky celkové úzkosti měli naopak nižší procento a počet cirkulujících NK buněk a jejich subpopulací ve srovnání se studenty bez příznaků.“

Design studie a zdravotní profily studentů

Studie se zúčastnilo 60 studentek ve věku 17 až 23 let. Každá účastnice vyplnila tři dotazníky týkající se sociodemografických informací a symptomů souvisejících s úzkostí a nespavostí. Informace o úzkosti a poruchách spánku poskytly samy účastnice. Podle dotazníků trpělo poruchami spánku spojenými s nespavostí přibližně 53 % studentů a 75 % uvádělo příznaky úzkosti, přičemž přibližně 17 % a 13 % spadalo do kategorií středně těžké a těžké úzkosti.

Byly také odebrány vzorky krve k měření různých typů NK buněk. NK buňky se skládají ze dvou hlavních podskupin: CD16+CD56dim buňky, které tvoří většinu NK buněk v nervovém systému, který spojuje centrální nervový systém se zbytkem těla (periferní NK buňky). Tento podtyp je cytotoxický, což znamená, že může ničit buňky, které napadají nebo poškozují tělo. Druhá podskupina, buňky s vysokým obsahem CD16+CD56, je méně častá a přispívá k uvolňování proteinů, které působí jako chemičtí poslové a podporují imunitní regulaci. Obě skupiny jsou

Výsledky ukázaly, že studenti, kteří uváděli příznaky úzkosti, měli nižší procento i počet cirkulujících NK buněk a jejich podtypů než studenti bez příznaků. Svou roli hrála také závažnost úzkosti. Studenti se středně závažnými nebo závažnými příznaky měli významně snížené procento cirkulujících NK buněk, zatímco u těch s minimálními nebo mírnými příznaky byl zaznamenán pouze malý a statisticky nevýznamný pokles. U studentů s poruchami spánku bylo vyšší skóre úzkosti spojeno s celkově nižším podílem periferních NK buněk.

Důsledky oslabení imunitního systému

Úbytek NK buněk může oslabit imunitní funkci a zvýšit pravděpodobnost různých zdravotních problémů, včetně infekčních onemocnění, rakoviny a duševních onemocnění, jako je deprese. „Pochopení toho, jak tyto psychologické stresory ovlivňují distribuci a aktivitu imunitních buněk, zejména periferních NK buněk, může poskytnout cenné poznatky o mechanismech, které jsou základem zánětu a nádorového bujení,“ vysvětlil Alhamawi.

Výzkumníci upozornili na některá omezení. Do studie byly zahrnuty pouze mladé účastnice, tedy skupina, u níž neúměrně narůstá úzkost a problémy se spánkem. Toto úzké zaměření omezuje použitelnost výsledků. Tým zdůraznil, že je třeba provést studie zahrnující širší věkové spektrum, pohlaví a zeměpisné oblasti, aby bylo možné získat úplnější představu o tom, jak úzkost a nespavost ovlivňují hladinu NK buněk a jejich funkci.