Vědci financovaní britskou organizací Cancer Research UK objevili chování podobné demenci u buněk slinivky břišní, u nichž hrozí riziko rakovinného bujení. Tato zjištění poskytují vodítka, která by mohla pomoci při léčbě a prevenci rakoviny slinivky břišní, obtížně léčitelného onemocnění, na které ve Velké Británii každoročně umírá 6 900 lidí. Na celém světě je každoročně diagnostikováno přibližně 495 000 nových případů, čímž se rakovina slinivky břišní řadí mezi 10 nejčastějších nádorových onemocnění. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Developmental Cell a financovány organizací Cancer Research UK, s další podporou společnosti Wellcome, Medical Research Council a Biotechnology and Biological Sciences Research Council.

Chronobiologie a autofagie

Chronobiologie a autofagie spolu úzce souvisejí, protože cirkadiánní rytmus (tj. naše „vnitřní hodiny“) řídí důležité procesy čištění a regenerace buněk, jako je například autofagie. Zde je přehled nejdůležitějších souvislostí: Aktivita autofagie se řídí cirkadiánním vzorcem. V mnoha tkáních (např. játra, mozek) je autofagie obzvláště aktivní v určitou denní dobu. Geny jako CLOCK, BMAL1, PER a CRY nejen řídí vnitřní hodiny, ale také regulují geny související s autofagií. Tento rytmus určuje, kdy buňka odbourává odpad nebo se zotavuje. Narušení cirkadiánních hodin inhibuje autofagii, což může z dlouhodobého hlediska vést k procesům stárnutí, zánětům a nemocem.

Narušený proces recyklace může podporovat vznik rakoviny slinivky břišní

Vědci ze skotského centra Cancer Research UK dlouhodobě zkoumali buňky slinivky břišní myší, aby zjistili, proč se zdravé buňky mění v buňky rakovinné. Zjistili, že u buněk slinivky břišní, které jsou ohroženy rakovinou (tzv. prekancerózní buňky), dochází k chybám v procesu recyklace buněk (tzv. autofagie). V předrakovinných buňkách vědci zjistili, že nadbytečné molekuly „problémových bílkovin“ se shlukují dohromady – chování, které se objevuje u neurologických onemocnění, jako je demence. Podobné shlukování našli vědci také ve vzorcích lidské slinivky břišní, což naznačuje, že k němu dochází během vývoje rakoviny slinivky. Profesor Simon Wilkinson, vedoucí pracovník Cancer Research UK v Institutu pro genetiku a rakovinu na Edinburské univerzitě, řekl: „Vědci se domnívají, že se shlukování může projevit i v jiných oblastech: „Náš výzkum ukazuje, jakou roli mohou hrát poruchy autofagie při vzniku rakoviny slinivky břišní. Ačkoli jsme zatím v rané fázi, můžeme se poučit z výzkumu jiných onemocnění, při nichž dochází ke shlukování bílkovin, jako je například demence, abychom lépe pochopili tuto agresivní formu rakoviny a mohli jí předcházet.“

Ačkoli se míra přežití u mnoha druhů rakoviny v posledních desetiletích zlepšila, v případě rakoviny slinivky břišní tomu tak není. Částečně je to proto, že je často diagnostikována v pozdním stadiu, kdy jsou možnosti léčby omezené. Aby tento problém vyřešili, chtěli se vědci dozvědět více o tom, co způsobuje, že se buňky slinivky břišní mění v rakovinné buňky. Několik typů rakoviny, včetně rakoviny slinivky břišní, je spojeno s chybnou mutací genu zvaného KRAS, ale vědci stále více uznávají, že genetické změny nejsou celým příběhem. Jedním ze způsobů, jak si buňky udržují zdraví, je odbourávání přebytečných molekul, které již nepotřebují, prostřednictvím recyklačního procesu zvaného autofagie.

Autofagie je důležitá zejména ve slinivce břišní, kde kontroluje hladinu trávicích proteinů a hormonů, které slinivka produkuje na pomoc při trávení potravy. Vědci autofagii intenzivně studují již mnoho let a nyní se dozvídají o její klíčové roli při onemocněních, jako je rakovina. V některých případech se rakovinné buňky mohou stát na autofagii „závislé“ a zmocnit se procesu recyklace, aby se mohly rychleji dělit a růst. Tento výzkum naznačuje, že kombinovaný účinek defektního genu KRAS a narušené autofagie může podporovat vznik rakoviny slinivky břišní. Vědci chtějí tyto procesy podrobněji prozkoumat, aby zjistili, zda mohou pomoci předpovědět nebo případně zvrátit vznik rakoviny slinivky břišní a zda v nich hrají roli faktory, jako je věk, pohlaví nebo strava. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu, tato zjištění by mohla poskytnout důležitá vodítka k lepšímu pochopení toho, jak se rakovina slinivky břišní vyvíjí. Výzkum rakoviny slinivky břišní je jednou z hlavních priorit britské organizace Cancer Research UK.