Podle nové studie Southamptonské univerzity a Nizozemského institutu neurověd by nespavost mohla vysvětlovat, proč dospělí s poruchou ADHD vykazují nižší kvalitu života. Nejméně jedna ze čtyř osob s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) totiž uvádí, že trpí poruchou spánku, přičemž nejčastější je nespavost. Studie byla zveřejněna v časopise BMJ Mental Health.

Rysy ADHD souvisejí s těžšími depresemi, závažnější nespavostí a horší kvalitou spánku

Mezi tři základní příznaky ADHD patří špatná pozornost, hyperaktivita a výrazná impulzivita. Postižení dospělí se často cítí neklidní, obtížně zvládají stres a hůře se přizpůsobují novým situacím. Typické mohou být také výkyvy nálad a vyšší rizikové chování. „Naše zjištění ukazují souvislost mezi rysy ADHD, závažností nespavosti a sníženou životní spokojeností,“ říká Dr. Sarah L. Chellappa, docentka psychologie na Southamptonské univerzitě a hlavní autorka výzkumné práce. „Víme, že poruchy spánku mohou narušit neurobehaviorální a kognitivní systémy, včetně pozornosti a regulace emocí. Současně mohou poruchy spánku vyvolat impulzivitu a hyperaktivitu související s ADHD, což naznačuje posilující se cyklus mezi poruchami spánku a ADHD.“

Výzkumníci z University of Southampton a Nizozemského institutu pro neurovědy (prof. Eus Van Someren) zkoumali údaje z Nizozemského registru spánku, což je online průzkum více než deseti tisíc dospělých účastníků. Tým analyzoval odpovědi 1 364 účastníků, kteří odpovídali na otázky týkající se rysů ADHD, poruch spánku, cirkadiánních faktorů, deprese a kvality života. Zjistili, že rysy ADHD byly spojeny s těžšími depresemi, závažnější nespavostí, nižší kvalitou spánku a preferencí pozdějšího chození do postele a vstávání.

Možnosti cílené léčby

Jak ADHD, tak závažnost nespavosti byly prediktory nižší kvality života, přičemž analýza naznačila, že nespavost je potenciálním pojítkem této asociace. „Dospělí s rysy ADHD mohou být náchylnější ke špatné kvalitě spánku, nespavosti a špatné náladě, což vše vede k nižší spokojenosti se životem,“ říká profesor Samuele Cortese, spoluautor studie, rovněž z University of Southampton. K pochopení těchto složitých vztahů je zapotřebí dalšího výzkumu. Jejich lepší pochopení by mohlo odhalit možnosti léčby, které by zlepšily kvalitu života lidí s ADHD. Například cílená léčba poruch spánku u jedinců s výraznějšími rysy ADHD prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie nebo terapie omezující spánek by mohla pomoci zlepšit kvalitu jejich života.