Pro udržení váhy pod kontrolou je důležité věnovat pozornost nejen tomu, co jíme, ale také kdy jíme. Podle studie publikované v časopise International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity existují dva konkrétní návyky, které jsou dlouhodobě spojeny s nižším indexem tělesné hmotnosti (BMI): delší doba nočního půstu a časná snídaně. Tuto studii provedl barcelonský Institut pro globální zdraví (ISGlobal), centrum podporované nadací „la Caixa“.

Souvislosti mezi stravovacími návyky a tělesnou hmotností

Studie se zúčastnilo více než 7 000 dobrovolníků ve věku 40 až 65 let z kohorty GCAT | Genomy pro život, projektu vedeného Výzkumným ústavem Němců Trias i Pujol (IGTP). V roce 2018 účastníci odpovídali na dotazníky týkající se jejich hmotnosti a výšky, stravovacích návyků včetně doby jídla, dalších životních návyků a socioekonomického statusu. V roce 2023, po pěti letech, se více než 3 000 účastníků vrátilo k výzkumnému týmu na kontrolní návštěvu, kde jim byla znovu provedena měření a vyplněny nové dotazníky.

„Naše zjištění jsou v souladu s dalšími nedávnými studiemi a naznačují, že prodloužení doby nočního půstu ve spojení s časnou večeří a časnou snídaní může pomoci udržet zdravou hmotnost. Předpokládáme, že je to proto, že dřívější jídlo je více v souladu s cirkadiánním rytmem a umožňuje lepší spalování kalorií a regulaci chuti k jídlu, což může přispět k udržení zdravé hmotnosti. Na definitivní závěry je však ještě příliš brzy, takže doporučení bude možné vydat až poté, co budou k dispozici spolehlivější důkazy,“ vysvětluje Luciana Pons-Muzzo, která v době studie pracovala ve společnosti ISGlobal a v současnosti působí na IESE Business School.

Rozdíly mezi pohlavími

Analýza údajů podle pohlaví odhalila, že ve srovnání s muži měly ženy obecně nižší BMI, přísněji dodržovaly středomořskou dietu, méně často konzumovaly alkohol, měly horší duševní zdraví a častěji byly zodpovědné za péči o domácnost nebo rodinu.

Tým použil statistickou techniku zvanou „shluková analýza„ k seskupení osob s podobnými charakteristikami. Výsledky této analýzy odhalily malou skupinu mužů, jejichž první jídlo dne bylo po 14. hodině a kteří se v průměru 17 hodin postili. Ve srovnání s ostatními měli tito muži tendenci k méně zdravému životnímu stylu (častěji kouřili, pili alkohol, méně se věnovali fyzické aktivitě a méně dodržovali středomořskou dietu), měli nižší úroveň vzdělání a častěji byli nezaměstnaní. Tyto vzorce nebyly pozorovány v žádné ze skupin žen.

Přerušovaný půst

Camille Lassale, výzkumná pracovnice ISGlobal a hlavní spoluautorka studie, poznamenala, že existují různé způsoby praktikování takzvaného „přerušovaného půstu “ a tato studie se týká jednoho z nich, a to půstu přes noc. U podskupiny mužů, kteří se postí přerušovaně vynecháním snídaně, vědci zjistili, že tato praxe nemá žádný vliv na tělesnou hmotnost. Jiné intervenční studie s účastníky s nadváhou ukázaly, že tato metoda není z dlouhodobého hlediska pro snížení tělesné hmotnosti účinnější než snížení příjmu kalorií.

„Náš výzkum je součástí nové oblasti výzkumu zvané ‚chrononutrice‘, která se zabývá nejen tím, co jíme, ale také denní dobou a frekvencí našich jídel,“ vysvětluje Anna Palomar-Cros, která v době studie pracovala ve společnosti ISGlobal a v současnosti působí na IDIAP Jordi Gol. „Tento výzkum vychází ze zjištění, že neobvyklé stravovací návyky mohou být v rozporu s cirkadiánním systémem, tj. vnitřními hodinami, které regulují denní a noční rytmus a s ním spojené fyziologické procesy,“ dodává. Tato studie navazuje na sérii výzkumných projektů o chrononutrici, které realizovala společnost ISGlobal a jejichž výsledkem byly v posledních letech dvě další studie s podobnými závěry. V těchto studiích bylo zjištěno, že konzumace časné večeře a časné snídaně je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění, respektive diabetu 2. typu.