Někteří lidé vyskakují z postele v časných ranních hodinách, jiní dávají přednost pomalejšímu začátku dne. Ať už vstáváte s úsměvem, nebo s úpěním, vědci tvrdí, že vaše vnitřní hodiny – známéjako cirkadiánní rytmus – mohou ovlivňovat toto chování a mnoho dalšího.
Načasování činností může hrát roli
Tyto biologické hodiny regulují nejen cyklus spánku a bdění, ale také řadu každodenních fyziologických a metabolických funkcí. Stále více výzkumů naznačuje, že cirkadiánní rytmy hrají důležitou roli v oblasti zdraví a odolnosti.
Nová studie University of Florida Health, financovaná Národním institutem pro stárnutí (NIA), nyní ukazuje, že načasování a pravidelnost vašich každodenních aktivit může souviset se zlepšením kardiorespirační kondice a výkonnosti při chůzi – což jsou dva důležité ukazatele zdravého stárnutí. Studie zjistila, že starší dospělí s dřívějším a pravidelnějším režimem denních aktivit mají lepší kondici srdce a plic než ti, kteří mají pozdější nebo nepravidelnější režim.
„Již dlouho víme, že fyzická aktivita podporuje zdravé stárnutí, ale tato studie ukazuje, že roli může hrát i načasování aktivity,“ uvedla Dr. Karyn Esserová, hlavní autorka a profesorka a vedoucí katedry fyziologie a stárnutí na UF College of Medicine. „Cirkadiánní mechanismy, které řídí denní rytmus v našem systému, jsou důležité pro naši pohodu.“
Studie publikovaná v časopise Medicine & Science in Sports and Exercise však neprokazuje příčinnou souvislost, zdůraznila Esserová. I když jsou podle ní výsledky slibné, je třeba provést další výzkum, aby se zjistilo, zda úprava rozvrhu aktivit může vést ke zlepšení zdravotního stavu a zda lze tyto poznatky aplikovat na mladší populaci.
Klíčová zjištění zahrnují:
Vědci do studie zařadili přibližně 800 nezávislých starších osob v průměrném věku 76 let. Účastníci nosili po dobu sedmi dnů náramky, které průběžně zaznamenávaly jejich aktivity. Poté se podrobili kardiopulmonálnímu zátěžovému testu, aby získali komplexní hodnocení zdraví svého srdce a plic.
- Cykly aktivity a odpočinku s vyšší amplitudou – odrážející vyšší aktivitu během aktivní fáze dne ve srovnání s fází odpočinku – byly spojeny s lepší kardiorespirační kondicí a výkonností při chůzi.
- Dřívější vrchol denní aktivity – definovaný jako denní doba, kdy byli jedinci nejaktivnější – byl spojen s lepší kardiorespirační kondicí a výkonností při chůzi.
- S lepšími výsledky byla spojena také větší konzistence vzorců denní aktivity, např. když vrchol aktivity nastal každý den ve stejnou dobu.
Budoucí zdravotní strategie by mohly zahrnovat přizpůsobení aktivit a léčebných plánů vnitřním hodinám jednotlivce
Aktivita zahrnuje všechny denní pohyby – chůzi, práci na zahradě, úklid nebo nakupování – nejen cvičení. Vnitřní hodiny těla pomáhají regulovat fyziologické funkce, jako je uvolňování hormonů, krevní tlak a tělesná teplota, podle přirozeného denního a nočního cyklu. Narušení tohoto rytmu, například v důsledku zpoždění nebo práce na směny, může mít negativní vliv na spánek, náladu a fyzickou výkonnost.
Esserová zdůraznila, že její studie sice naznačuje souvislost mezi dřívější pravidelnou aktivitou a lepším zdravím, ale nedokazuje, že dodržování takového harmonogramu zlepšuje zdraví a kondici. Přesto podle ní zjištění otevírají zajímavé možnosti pro personalizovanou medicínu. Vzhledem k tomu, že cirkadiánní rytmy se u jednotlivých lidí liší, mohly by budoucí zdravotní strategie zahrnovat přizpůsobení harmonogramu aktivit a léčby vnitřním hodinám jednotlivce.
„Každý z nás má svůj chronotyp – biologickou tendenci být bdělejší ráno nebo večer – a tyto rozdíly mohou hrát důležitou roli v našem zdraví,“ řekla Esserová. Směřujeme k budoucnosti, kdy pochopení a respektování našich individuálních rytmů může pomoci zlepšit lékařskou péči i každodenní život. Vědci používají jednoduchou zkratku pro popis toho, zda je někdo ranní nebo večerní člověk. Ranní ptáče je „skřivan“, pojmenovaný podle ptáka, jehož zpěv je často slyšet za úsvitu. Pozdě vstávající lidé jsou „sovy“, pojmenované samozřejmě podle ptáka, který v noci loví a přes den spí.
