Možná jste slyšeli, že spánek je označován za jakousi kouzelnou pilulku pro tělo. Při správném množství, načasování a kvalitě dokáže zázraky – posiluje imunitní systém, zlepšuje hladinu cukru v krvi a dokonce snižuje riziko infarktu a mrtvice. O rozdílech ve spánku u mužů a žen se hovoří již delší dobu, ale není známo, zda vlastnosti spánku u jednoho pohlaví plní jiné funkce než u druhého, zejména ve vztahu k srdci. Odpovědi na tyto otázky hledá nový výzkum.

Četné studie prováděné po desetiletí dokládají zásadní roli spánku pro zdraví srdce. Například délka spánku je zásadní pro udržení zdravého krevního tlaku. V roce 2018 studie financovaná NHLBI zjistila, že lidé, kteří spali méně než sedm hodin, měli vyšší krevní tlak než ti, kteří spali alespoň sedm hodin.

Krevní tlak a hluboký spánek: Rozdíly mezi muži a ženami

„Spánek je nezbytný pro celkové zdraví a pohodu,“ uvedla Dr. Marishka Brownová, ředitelka Národního centra pro výzkum poruch spánku při NHLBI. „Výzkum začíná odhalovat, jak charakteristiky spánku, jako je doba strávená v jednotlivých fázích spánku nebo jak často se člověk v noci budí, přispívají ke kontrole krevního tlaku a také jak může tyto výsledky ovlivnit pohlaví a gender, ale stále existuje mnoho nezodpovězených otázek.“ Podle doktorky Kristen Knutsonové, docentky neurologie a preventivní medicíny na Feinberg School of Medicine na Northwestern University a výzkumnice financované NHLBI, je spánek pro zdraví srdce velmi důležitý. Proto se vědci snaží zjistit více o této souvislosti a o tom, jak může spánek souviset s rozdíly mezi pohlavími pozorovanými u kardiovaskulárních onemocnění. Například vysoký krevní tlak u žen je silněji spojen s infarkty než u mužů.

Knutsonová a její tým nedávno zveřejnili studii, která se zaměřila na různé fáze a charakteristiky spánku, na rozdíl od délky spánku, aby zjistili, jaké faktory, pokud nějaké existují, souvisejí s krevním tlakem u mužů a žen. Studie zjistila, že ženy, které strávily více času v hlubokém spánku – třetí a nejhlubší fázi spánku – mají tendenci mít nižší krevní tlak než ženy, které v této fázi spánku strávily méně času. U mužů však srovnatelná souvislost mezi krevním tlakem a hlubokým spánkem zjištěna nebyla. Zároveň muži, kteří se častěji budili po usnutí, měli vyšší krevní tlak než muži, kteří se budili méně často, zatímco u žen probouzení po usnutí nevykazovalo srovnatelnou souvislost s krevním tlakem.

Vědci provedli domácí spánkovou studii na více než 1 100 dospělých osobách v Brazílii, které netrpěly středně těžkou až těžkou spánkovou apnoe –stavem, o němž je známo, že je spojen s vysokým krevním tlakem, ačkoli někteří účastníci měli mírnou spánkovou apnoe. Účastníci studie byli ve věku od 18 do 91 let a 64 % z nich tvořily ženy. Výzkumníci zaznamenávali jednu noc spánku pomocí polysomnografie, což je diagnostický test, který pomocí senzorů umístěných po celém těle měří různé tělesné funkce, jako jsou mozkové vlny a srdeční frekvence během spánku. Druhý den ráno byl změřen krevní tlak a odebrány vzorky krve nalačno k měření hladiny lipidů, konkrétně celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů. Údaje byly analyzovány souhrnně a také podle pohlaví.

Specifické změny spánkových návyků souvisejí se zlepšením krevního tlaku

Zjistili rozdíly v krevním tlaku, když porovnávali spánkové zkušenosti pouze mužů a žen a také když porovnávali muže a ženy. Výsledky jsou fascinující, ale podle Knutsona jsou pouze východiskem pro další výzkum. Výzkumníci například nebrali v úvahu více časových bodů pro spánek a krevní tlak, takže nemohli určit, zda někdo v určitou dobu spal více nebo méně, nebo zda probuzení během noci skutečně zlepšilo nebo zhoršilo krevní tlak.

V budoucích studiích by bylo třeba prozkoumat, zda změna těchto fází spánku u mužů a žen vede ke změnám krevního tlaku. Nicméně výsledky současné studie by podle Knutsona mohly sloužit jako vodítko pro budoucí práce zkoumající základní mechanismy, díky nimž by mohl být zejména hluboký spánek pro ženy cennější. To by následně mohlo vést k novým léčebným postupům, které by tuto fázi spánku u žen zlepšily. Vysvětlila také, že experimentální studie by mohly ověřit, zda určité změny spánkových návyků mohou vést ke zlepšení krevního tlaku a v konečném důsledku i zdraví srdce.