Dokáže jídlo bojovat se špatnou náladou? Nová studie přináší další důkazy o tom, že doba jídla může ovlivnit duševní zdraví, včetně rozsahu výkyvů nálad způsobených depresí a úzkostí.
Načasování příjmu potravy může být rozhodující pro snížení výkyvů nálady
Výzkumníci z Brigham and Women’s Hospital, zakládajícího člena zdravotnického systému Mass General Brigham, vypracovali studii, která simulovala noční práci a poté zkoumala účinky jídla během dne a v noci ve srovnání s jídlem pouze během dne. Tým zjistil, že u účastníků skupiny, která jedla ve dne i v noci, došlo k 26% nárůstu nálad podobných depresi a k 16% nárůstu nálad podobných úzkosti. Účastníci ve skupině, která jedla pouze přes den, toto zvýšení nezaznamenali, což naznačuje, že načasování jídla může ovlivňovat náchylnost ke změnám nálad.
„Naše zjištění poskytují důkaz, že načasování příjmu potravy je novou strategií, která potenciálně minimalizuje výkyvy nálad u osob s nesprávným cirkadiánním rytmem, jako jsou pracovníci pracující na směny, jedinci s jet lagem nebo jedinci s poruchami cirkadiánního rytmu,“ uvedl spoluautor Frank A. J. L. Scheer, PhD, ředitel programu lékařské chronobiologie v oddělení poruch spánku a cirkadiánního rytmu na Brighamu. „Je třeba provést budoucí studie se zaměstnanci pracujícími na směny a s klinickou populací, aby bylo možné definitivně určit, zda změna doby jídla může zabránit jejich zvýšené náchylnosti ke změnám nálady. Do té doby naše studie vnáší do hry nový ‚faktor‘: načasování příjmu potravy je pro naši náladu důležité.“
Pracovníci pracující na směny tvoří v průmyslových společnostech až 20 % pracující populace a jsou přímo zodpovědní za mnoho nemocničních služeb, práci v továrnách a další nezbytné služby. Pracovníci pracující na směny často trpí nesouladem mezi centrálními cirkadiánními hodinami v mozku a jejich každodenním chováním, jako jsou cykly spánek/bdění a hladovění/jedení. Důležité je, že je u nich také o 25 až 40 % vyšší riziko deprese a úzkosti. „Pracovníci pracující na směny – stejně jako jedinci, kteří trpí poruchami cirkadiánního rytmu, včetně jet lagu – mohou mít prospěch z naší intervence týkající se doby jídla,“ uvedla spoluautorka Sarah L. Chellappa, MD, PhD, která dokončila práci na tomto projektu během svého působení na Brighamu. „Naše zjištění otevírají dveře k nové strategii pro spánek/cirkadiánní rytmus, která by mohla prospět i lidem s poruchami duševního zdraví. Naše studie doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že strategie optimalizace spánku a cirkadiánního rytmu mohou přispět k duševnímu zdraví.“
Jídlo ve večerních hodinách vedlo u účastníků k nárůstu deprese a úzkosti
Za účelem provedení studie Scheer, Chellappa a jejich kolegové nabrali 19 účastníků (12 mužů a 7 žen) pro randomizovanou kontrolovanou studii. Účastníci podstoupili 28hodinové „dny“ nucené desynchronizace při tlumeném osvětlení po dobu čtyř dnů, takže čtvrtý „den“ byly jejich behaviorální cykly posunuty o 12 hodin, což simulovalo noční práci a způsobilo cirkadiánní nesoulad. Účastníci byli náhodně zařazeni do jedné ze dvou skupin s různou dobou jídla: kontrolní skupina s denním a nočním jídlem, která konzumovala jídlo v 28hodinovém cyklu (což vedlo k jídlu v noci i ve dne, což je typické pro noční pracovníky), a intervenční skupina s denním jídlem, která konzumovala jídlo v 24hodinovém cyklu (což vedlo k jídlu pouze ve dne).
Tým hodnotil míru depresivních a úzkostných nálad na hodinové bázi. Tým zjistil, že doba jídla měla na náladu účastníků významný vliv. Během simulované noční směny (4. den) se u účastníků kontrolní skupiny pro denní a noční stravování projevil nárůst depresivních a úzkostných nálad ve srovnání s výchozím stavem (1. den). Naproti tomu u intervenční skupiny pro denní stravování nedošlo během simulované noční směny k žádným změnám nálady. U účastníků s vyšším stupněm cirkadiánního nesouladu se projevily silnější depresivní a úzkostné nálady. „Načasování jídla se ukazuje jako důležitý aspekt výživy, který může ovlivnit fyzické zdraví,“ uvedl Chellappa. „Příčinnou roli načasování jídla v oblasti duševního zdraví je však třeba ještě prozkoumat.“