Nová analýza zahrnující více než 13 000 lidí zjistila, že změny v mozkových cévách, které mohou zvyšovat riziko cévní mozkové příhody a demence, jsou časté u lidí s celou řadou srdečních onemocnění, a to bez ohledu na to, zda již cévní mozkovou příhodu prodělali. Tento nový výzkum, publikovaný v časopise Neurology®, odborném časopise Americké akademie neurologie, představuje dosud nejkomplexnější systematický přehled „skrytých“ změn v mozku u lidí s různými srdečními onemocněními. Hlavní autor studie, dr. Zien Zhou z George Institute for Global Health, vysvětlil, že identifikace těchto změn by mohla hrát důležitou roli při volbě léčby pro tyto pacienty.

Změny v cévách v mozku zvyšují riziko cévní mozkové příhody a demence

Ačkoli je u lidí se srdečním onemocněním dvakrát až třikrát vyšší pravděpodobnost změn v cévním systému mozku než u běžné populace, jsou tyto změny často přehlíženy, protože tito pacienti nepodstupují rutinní zobrazovací vyšetření mozku, pokud již neprodělali cévní mozkovou příhodu. To je však činí náchylnějšími k riziku mozkového krvácení způsobeného léky běžně používanými k léčbě nebo prevenci krevních sraženin – intrakraniální krvácení je život ohrožující komplikace bez osvědčené léčby a s mírou přežití nižší než 50 procent.

Je známo, že změny v cévách v mozku, které lze zjistit pouze zobrazovacími vyšetřeními, jako je tichý mozkový infarkt (SBI) a onemocnění malých mozkových cév (CSVD), se vyskytují častěji u starších lidí nebo u osob s vysokým krevním tlakem. Ačkoli tyto změny nejsou dostatečné k vyvolání zjevných neurologických příznaků, mohou vést k nepatrným neurologickým deficitům a zvyšovat dlouhodobé riziko cévní mozkové příhody nebo demence.

Za účelem stanovení prevalence těchto skrytých nebo neprojevujících se cerebrovaskulárních změn u dospělých s fibrilací síní, ischemickou chorobou srdeční, srdečním selháním nebo kardiomyopatií, chlopňovou srdeční vadou a otevřeným foramen ovale (otvorem v srdci) provedli výzkumníci z George Institute metaanalýzu 221 observačních studií provedených v letech 1988 až 2022. Výsledky ukázaly, že u lidí se srdečním onemocněním:

• asi u třetiny byla zjištěna nějaká forma SBI
• u čtvrtiny se vyskytovaly lakuny (malé dutiny, kde došlo k odumření nervové tkáně v důsledku předchozího ucpání nebo úniku v malých tepnách)
• dvě třetiny měly léze bílé hmoty (poškození ochranné vrstvy kolem nervových vláken)
• u čtvrtiny byly zjištěny známky asymptomatických mikrokrvácení v mozkové tkáni a
• více než polovina trpěla atrofií mozku (zmenšování mozku v důsledku ztráty neuronů nebo spojení mezi neurony).

Prevalence těchto mozkových změn byla obecně stejná u lidí s nedávnou cévní mozkovou příhodou i bez ní a ve výsledcích nebyly zaznamenány žádné zjevné rozdíly mezi pohlavími. Dr. Zhou uvedl, že studie rovněž potvrzuje, že srdeční onemocnění je hlavní příčinou těchto změn, které odrážejí „křehkost“ mozku. Ačkoli bylo prokázáno několik potenciálních mechanismů souvislosti mezi srdečním onemocněním a skrytým cerebrovaskulárním poškozením, obě onemocnění sdílejí společné rizikové faktory, jako je stárnutí, hypertenze, diabetes typu 2, hyperlipidémie a kouření. Podle Zhou je možné, že postupný pokles srdečního výdeje u některých pacientů se srdečním onemocněním ovlivňuje množství krve proudící do mozkové tkáně, což u těchto pacientů přispívá k cévním změnám a kognitivní dysfunkci.

Zvýšení bezpečnosti léčby u lidí se srdečním onemocněním

Je rovněž možné, že skryté změny v mozku a kognitivní dysfunkce jsou důsledkem drobných krevních sraženin, které se po svém vzniku v srdci dostávají do mozku prostřednictvím arteriálního oběhu. Dr. Zhou uvedl, že je zapotřebí dalšího výzkumu k objasnění přesných příčin těchto mozkových změn a jejich dopadů na léčbu těchto pacientů. Podle výzkumníka je důležité zjistit, zda by provedení dodatečného MRI vyšetření u pacientů, kteří jsou vhodnými kandidáty na antikoagulační terapii – která je nutná pro většinu lidí se srdečním onemocněním – bylo z hlediska prevence nežádoucích vedlejších účinků nákladově efektivní.

Přesnější vyhodnocení rizik vzniku mozkových sraženin a krvácení v souvislosti s antikoagulancii a využití těchto informací k přijetí nejlepšího rozhodnutí o léčbě by však mohlo zvýšit bezpečnost léčby u lidí se srdečním onemocněním.