Kvalitní spánek je nezbytný pro dobré zdraví. Stále více výzkumů se zabývá tím, jak délka spánku ovlivňuje pohodu a vznik nemocí. Studie vedená výzkumníky z UCL dospěla k závěru, že méně než pět hodin spánku ve středním a pozdním věku může být spojeno se zvýšeným rizikem vzniku alespoň dvou chronických onemocnění. Studie, publikovaná v časopise PLOS Medicine, analyzovala vliv délky spánku na zdraví více než 7 000 mužů a žen ve věku 50, 60 a 70 let z kohortové studie Whitehall II.

Krátká doba spánku a multimorbidita

Vědci zkoumali vztah mezi délkou spánku jednotlivých účastníků, úmrtností a tím, zda jim byla v průběhu 25 let diagnostikována dvě nebo více chronických onemocnění (multimorbidita) – jako jsou srdeční onemocnění, rakovina nebo cukrovka. U lidí, kteří ve věku 50 let uváděli, že spí pět hodin nebo méně, byla o 20 % vyšší pravděpodobnost, že jim během 25 let byla diagnostikována chronická nemoc, a o 40 % vyšší pravděpodobnost, že jim byly diagnostikovány dvě nebo více chronických nemocí, než u těch, kteří spali až sedm hodin. Kromě toho byl spánek v délce pěti hodin nebo méně ve věku 50, 60 a 70 let spojen s 30 až 40 % zvýšeným rizikem multimorbidity ve srovnání s lidmi, kteří spali až sedm hodin.

Vědci rovněž zjistili, že délka spánku pět hodin nebo méně ve věku 50 let byla spojena s 25% zvýšením rizika úmrtí během 25 let sledování – což lze vysvětlit především tím, že krátká délka spánku zvyšuje riziko chronických onemocnění, která zase zvyšují riziko úmrtí.

Multimorbidita v zemích s vysokými příjmy roste a více než polovina starších dospělých dnes trpí alespoň dvěma chronickými onemocněními. To představuje významnou výzvu pro veřejné zdraví, protože multimorbidita je spojena s vysokým využíváním zdravotnických služeb, hospitalizacemi a invaliditou. S přibývajícím věkem se mění spánkové návyky a spánkové vzorce. Doporučuje se však spát 7 až 8 hodin za noc, protože delší či kratší doba spánku byla v minulosti spojována s jednotlivými chronickými onemocněními.

Účinky dlouhé doby spánku

Pro zajištění kvalitnějšího nočního spánku je důležité dodržovat správnou spánkovou hygienu, například zajistit, aby byla ložnice před ulehnutím do postele tichá, tmavá a měla příjemnou teplotu. Rovněž se doporučuje vypnout elektronická zařízení a před spaním se vyvarovat těžkých jídel a nápojů s kofeinem. K dobrému spánku může přispět také fyzická aktivita a pobyt na světle během dne a relaxační cvičení před ulehnutím do postele.

V rámci studie vědci také zkoumali, zda má dlouhá doba spánku, tedy devět hodin a více, vliv na zdraví. U zdravých lidí nebyla zjištěna žádná jasná souvislost mezi dlouhou dobou spánku ve věku 50 let a multimorbiditou. Pokud však účastníkům již byla diagnostikována chronická nemoc, byla dlouhá doba spánku spojena s přibližně 35% zvýšením rizika vzniku dalšího onemocnění. Vědci se domnívají, že by to mohlo být způsobeno základními zdravotními problémy, které ovlivňují spánek.

Dostatek spánku umožňuje tělu odpočinout si. Existuje řada dalších způsobů, jakými může špatný spánek zvyšovat riziko srdečních onemocnění nebo cévní mozkové příhody, včetně zvýšeného zánětu a zvýšeného krevního tlaku. Tato studie přispívá k rostoucímu množství výzkumů, které zdůrazňují význam kvalitního nočního odpočinku.

Omezení studie

Výzkumníci vycházeli z vlastních údajů účastníků o spánku, které mohou být zkreslené, ačkoli data od 4 000 účastníků, u nichž byl spánek měřen pomocí elektronického zařízení, tyto závěry potvrzují. Údaje o kvalitě spánku byly k dispozici pouze u 60- a 70-letých osob. Studie Whitehall II zahrnovala pouze státní úředníky, z nichž všichni v době zařazení do studie pracovali a pravděpodobně byli zdravější než obecná populace.