Pravidelný režim spánku, stravování a každodenních činností může mít na naše zdraví větší vliv, než se dosud předpokládalo. Nová studie Univerzity v Missouri ukazuje, že starší dospělí s pravidelnějším denním režimem uváděli méně fyzických bolestí a depresivních příznaků– a to i v případě, že trpěli poruchami spánku.
Pravidelný denní režim i přes problémy se spánkem
Mnoho lidí dbá na to, aby se dostatečně vyspalo. Pro naše zdraví však zřejmě nejsou rozhodující pouze délka a kvalita spánku. Důležitou roli může hrát také načasování toho, kdy spíme, jíme, vstáváme a věnujeme se každodenním činnostem. Naše těla jsou naladěna na určitý rytmus. Četné biologické procesy se řídí přibližně 24hodinovým cyklem. Pokud jsou tyto procesy pravidelně narušovány kolísajícími časy ulehnutí ke spánku, nepravidelnými jídly nebo výrazně pozměněným denním režimem, může to mít vliv na naše celkové blaho.
Studie z Univerzity v Missouri přináší v této oblasti nové poznatky. Vědci zjistili souvislost mezi pravidelnějším denním režimem a sníženou fyzickou bolestí i depresivními příznaky u starších dospělých. Výsledky byly publikovány v časopise Journal of Behavioral Medicine. V rámci studie výzkumný tým analyzoval data od 67 starších dospělých. Třicet sedm z nich uvedlo, že trpí nespavostí. Vědce zajímala nejen kvalita spánku, ale také to, jak pravidelně si účastníci organizovali svůj každodenní život. Jak se dalo očekávat, lidé s problémy se spánkem pociťovali v průměru více fyzické bolesti a závažnější depresivní příznaky než ti, kteří nespavostí netrpěli. Během analýzy si však vědci všimli ještě něčeho jiného: účastníci s pravidelnějším denním režimem uváděli méně bolesti a méně depresivních příznaků.
Tato souvislost byla patrná i u lidí trpících nespavostí. Zdá se tedy, že pravidelný denní režim hraje roli v pocitu pohody, a to bez ohledu na kvalitu spánku. Nešlo přitom výlučně o pevně stanovenou dobu ulehnutí ke spánku. Zohledňovaly se také pravidelné časy probuzení, jídla, společenských kontaktů a dalších každodenních činností. Studie naznačuje, že spolehlivý denní rozvrh může pomoci snížit problémy s fyzickým i duševním zdravím. Jedná se však o observační studii. Zatím nelze s jistotou říci, zda je právě pravidelnost skutečnou příčinou zlepšeného pocitu pohody.
Proč naše vnitřní hodiny potřebují pevné časy
Naše tělo se řídí vnitřními hodinami, které koordinují četné procesy v organismu. Tento přibližně 24hodinový rytmus je známý jako cirkadiánní rytmus. Ovlivňuje mimo jiné cyklus spánku a bdění, tělesnou teplotu, metabolismus a uvolňování různých hormonů.
Zvláště dobře je známá interakce mezi melatoninem a kortizolem. Melatonin se uvolňuje především ve tmě a pomáhá tělu připravit se na spánek. Hladina kortizolu obvykle stoupá v časných ranních hodinách a pomáhá tělu nastartovat den.
Tyto procesy fungují nejlépe, když se tělo může přizpůsobit opakujícím se časům. Pokud se čas ulehnutí do postele často posouvá nebo se denní rutiny výrazně liší, může být pro vnitřní hodiny obtížné synchronizovat se se skutečným každodenním životem.
To nemá vliv pouze na spánek. Trávení, metabolismus a další tělesné funkce se rovněž řídí rytmickými vzory. Chronobiologie se zaměřuje právě na tyto vztahy a zkoumá, jak důležité je správné načasování pro různé biologické procesy.
Denní světlo je nejdůležitějším časoměřičem
Aby vnitřní hodiny správně fungovaly, potřebují pravidelné signály z okolí. Nejdůležitějším časoměřičem je denní světlo. Světlo je zachycováno speciálními světlocitlivými buňkami v sítnici a přenášeno do takzvaného suprachiasmatického jádra v mozku. Tato malá oblast v hypotalamu je považována za ústřední řídící centrum našich vnitřních hodin. Zejména přirozené ranní světlo pomáhá tělu sladit jeho denní a noční rytmus. Signalizuje mozku, že den začal, a ovlivňuje mimo jiné načasování uvolňování melatoninu.
Lidé, kteří ráno pravidelně chodí ven, pomáhají synchronizovat své vnitřní hodiny. Večer je však lepší se vyhýbat jasnému světlu, aby se tělo mohlo připravit na noční odpočinek. Kromě světla hrají roli také jídla, cvičení a společenské aktivity. Působí jako další časoměřiče a pomáhají tělu sladit jeho různé biologické rytmy s každodenním životem.
Sociální jet lag: Když víkendový rytmus rozhází vnitřní hodiny těla
Častým problémem je takzvaný sociální jet lag. Jedná se o posun cyklu spánku a bdění mezi pracovními dny a dny volna. Lidé, kteří během týdne vstávají brzy, ale o víkendu spí výrazně déle a chodí spát pozdě, opakovaně vyvedou své vnitřní hodiny z obvyklého rytmu. Tělo se musí pravidelně přizpůsobovat měnícím se časům – podobně jako při mírném jet lagu po cestě přes několik časových pásem.
Tento jev může být obzvláště výrazný, když se lidé během týdne nevyspí dostatečně a snaží se spánkový deficit dohnat tím, že o víkendu spí déle. Samozřejmě není problém si občas přispat. Pokud se však spánkový režim pravidelně výrazně posouvá, může být na začátku nového týdne obtížnější vrátit se do obvyklého rytmu. Proto odborníci na spánek a chronobiologové doporučují udržovat časy usínání a vstávání co nejkonzistentnější. To by mělo platit i pro víkend, kdykoli je to možné.
Jak si v každodenním životě vytvořit pravidelný denní rytmus
Nemusí to vždy znamenat zásadní změny. I několik stálých návyků může tělu pomoci vyvinout spolehlivější rytmus.
- Vstávejte pokud možno vždy ve stejnou dobu: Pravidelný čas probuzení pomáhá stabilizovat cyklus spánku a bdění.
- Ráno využijte denního světla: Procházka nebo snídaně u světlého okna podporují vaše vnitřní hodiny. Obzvláště účinné je přirozené venkovní světlo.
- Jezte pravidelně: Pravidelné časy jídla dodávají vašemu metabolismu pocit rytmu. Pokud je to možné, vyhýbejte se velmi pozdním a nepravidelným jídlům.
- Naplánujte si fyzickou aktivitu: Fyzická aktivita během dne podporuje přirozený přechod mezi aktivitou a odpočinkem.
- Večer se uklidněte: Co nejpravidelnější zakončení dne usnadňuje tělu přípravu na noc.
- Omezte víkendové směny: Pokud nebudete mít o víkendu úplně odlišné časy spánku než ve všední dny, vyhnete se výrazným změnám ve svém vlastním rytmu.
Klíčem zde není strukturovat celý denní režim podle striktního rozvrhu. Důležitá je spíše určitá míra pravidelnosti, na kterou se tělo může přizpůsobit.
Samotná pravidelnost nenahrazuje zdravý spánek
Závěry studie jsou zajímavé, neměly by se však přeceňovat. Studie se zúčastnilo pouze 67 starších dospělých a výzkumníci analyzovali údaje z dotazníků. Nebyli proto schopni prokázat, že pravidelný denní režim skutečně snižuje bolest nebo příznaky deprese. Zůstává také nejasné, zda lze výsledky stejně aplikovat i na mladší lidi. K určení role, kterou hraje pravidelnost denního režimu v různých věkových skupinách, jsou zapotřebí další studie.
Studie nicméně upozorňuje na důležitý aspekt: zdraví se nevytváří pouze během spánku. To, co děláme během dne, a časy, kdy to děláme, také ovlivňují synchronizaci našich biologických rytmů. Pravidelný denní režim proto může být smysluplnou součástí zdravého životního stylu – zejména pro lidi, kteří trpí problémy se spánkem. Naše vnitřní hodiny nepotřebují dokonalý režim, ale prospívají jim opakující se časy a spolehlivé podněty.








